close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červenec 2012

Santiel - 2. kapitola

18. července 2012 v 23:49 | Markéta |  Fantasy
2. kapitola - Hraniční průchod

Santiel - 1. kapitola

14. července 2012 v 17:49 | Markéta |  Fantasy
1. KAPITOLA
DENÍK

Harry Potter parody 9

11. července 2012 v 22:45 | Jana |  Vtipné
,,Proboha, co se to tu stalo? Jste všichni v pořádku? Harry pověz, co to má znamenat?"
Harry se na něj podíval a začal vyprávět- od jízdy vlakem, kde se Boromirovi ztratila hůlka, až po přepadení Legolase, které vlastně nebylo přepadení, to jen očarovaný Legolas šel pro Aragoga a on se s ním popral. Vypravovali jak zmláceného Legolase našla Hermiona a ptala se, co se stalo.. Až pak přišla na to, co se děje a oni museli jí také očarovat. Jak se to pak snažili maskovat a jak
spolu s Frodem kradli hůlky.
-25-
Gandalf na to jen čuměl a otevřenou držkou...divil se. Snažil se si
to co nejrychleji srovnat v hlavě. ,,A kde je Frodo nyní?",Boromir se polekal. Zatím se Gandalf ještě nedozvěděl, co se s ním stalo
Hermiona vstala a se smutným obličejem mu řekla. ,,Pane, je mi to líto, ale Frodo to nepřežil, Aragog alias Sauron Voldemort ho sežral."
Gandalfovi to však nevadilo. ,,Jsem hrdý na to, že mám ve škole tak statečné žáky." prohlásil s úsměvem na tváři a pak společně vyšli ven.
Celá škola se dozvěděla, co se tam dole stalo a tak Pohodáři dostali zvláštní vyznamenání. Gandalf jim udělil pohár na kterém stálo:
Statečným žákům Pohodáře: slečně Hermioně Grangrové
a panu Ronaldu Weasleymu, Legolasovi Zelenému,
Boromiru Chamtivému a Harry Potterovi
uděluje ředitel školy Albus Gandalf
zvláštní vyznamenání za záchranu školy a
všech pudlovských šmejdů v ní.
Ať se na ně stále vzpomíná jako na hrdiny,
dokud nepřipraví Pohodáře o více než 500 bodů.
A tak bylo co oslavovat. Pohodář vyhrál školní pohár, takže bylo věcí na oslavu ještě víc.
Jenže ouha, muselo se již jet domů. Nikomu se nechtělo, zvlášť Harrymu ne, ale co se dalo dělat.
Druhý den se jelo a tak všichni nastoupili do vlaku. Bylo to stejně lidí kolik přijelo, i když Frodo zemřel. Místo něj jel totiž Aragog.
Ve vlaku bylo veselo, každý si chtěl užít poslední chvilky s přáteli.
Harryho tížilo srdce nejvíc. Doma ho čekali Dursleyovi, Dudley, Petůnie a Vernon. Uměl si představit, co ho čeká...záchod.
Když dojeli na nádraží, se všemi se vřele loučil. Dával jim soví
-26-
adresu i číslo na palan. Objali se a i každý odešel jiným směrem,
všichni mířili domů.
Až na Harryho. Ten mířil někam jinam. Společně s Aragogem
mířili do Příčné ulice.
,,Počkej tady." řekl Harry Aragogovi před plesnivými dveřmi. ,,A dělej sochu. Já vlezu dovnitř a připravím ji na to."
Když vlezl dovnitř, slyšel divné zvuky...něco jako. ,,Tak pojď. Od čeho to asi máš, co?"
Druhý hlas na to. ,,Nechte mě být! Já sem Popletal. Budu si stěžovat. Ježiši pavoučnice, pusťte to. Není váš...Pomoc!!!"
Harry tam rychle přiběhl.
Odula ležela na Popletalovi a snažila se ho políbit, když vběhl Harry, okamžitě z Popletala slezla.
,,Vrátil ses! Jupí! Ale ty jsi tu sám? Nikoho si nepřivedl?" Odula vypadala velice zklamaně, do očí se jí hrnuly slzy.
Harry okamžitě promluvil. ,,Ne, Odulo, já ti přišel říct, že čeká za dveřmi. Připrav se na něj."
Odula radostí výskla a šla si obléknout ty nejlepší šaty.
Harry zatím skočil pro Aragoga. Přivedl ho k Odule.
Jakmile Odula Aragoga slatřila a on spatřil jí, nemohl tomu nikdo z těch tří uvěřit.
Aragog promluvil jako první a jeho hlas se třepetal pod návalem citu. ,,Odulo! Lásko! Jsi to ty?"
Načeš promluvila Odula. ,,Ano, Aragogu, lásko a ty to jsi?"
A Aragog začal zpívat. ,,Ano, já nejsi sama. Nesu ti šperky klenoty. Svá ústa tiskni na má a nech se mnou milovat."
Odula se k němu rozběhla a začala ho líbat. ,,Miláčku, lásko moje. Kde jsi tak dlouho byl?"
Harry věděl, že tady už nemá co dělat a tak se vydal domů. Už teď se těšil na příští školní rok.
Škoda, že ještě chvíli nezůstal, možná by spatřil, že se Aragogovi
-27-
v jednu chvíli rozzářily červeně oči a na tváři se mu objevil
zkřivený ůsměv...

Harry Potter parody 8

11. července 2012 v 22:41 | Jana |  Vtipné
Svítily rudě a i na dálku bylo vidět, že to jsou oči zlé, které se nejraději dívají na krev, utrpení a nahatý ženský.
Pavouk se rozhlédl po komnatě a zastavil se pohledem u Froda.
,,Tak to ty jsi mě přivedl sem?"
Frodovi se rozzářily oči. ,,Ano, můj pane. Já sem vás přivedl sem, abyste dal do pořádku tento svět, který byl zneuctěn pudly."
Frodo se uklonil a vstal. Pavouk na něj koukal, ale po chvíli promluvil. ,,Cítím z tebe chtíč, chtíč po moci. Ty si mě nezachránil, abych dal do pořádku svět. Tys mě zachránil, aby ses stal mocným.
Doufal si, že ti nabídnu kousek své moci za odměnu. Je to tak?"
-23-
Frodo se málem zakuckal překvapením. ,,Pane, já chci, abyste dal
do pořádku svět, ano...počítal sem, že se mi odměníte, ale nemusíte
pane. Odpuste mou troufalost."
Frodo se třásl jak ratlík na severním pólu. Pavouk však nevypadal na to, že by chtěl někomu něco odpouštět. Přistoupil k Frodovi, jedním pohybem ho omotal pavučinou a při tom se zlověstně smál.
,,Tady máš mou vděčnost Frodo. Užij si ji!"
Frodo byl celý obmotán pavučinou a svíjel se na zemi.
Pavouk se na něj naposledy podíval, pak se k němu přiblížil a začal sát. Sál a sál obsah té pavučiny. Tak jak to pavouci dělají.
Legolas stál a tupě zíral.
Hermiona zatím odběhla ke svázaným klukům a odmotala je. Kluci byli celí vyděšení. Boromir se vzpamatoval jako první. Doběhl k hůlkám a vzal jich co nejvíc unesl. Pavouk byl zakoumán do Froda,takže ani nevnímal, co se kolem děje. Boromir strčil každému do ruky dvě hůlky, kromě Harryho, který svíral tu svou.
Harry odčaroval Legolase. Museli mu to trochu osvětlit.
Ron mezitím dumal, jak by mohli dostat Saurona Voldemorta zpět k mrtvým. Napadlo ho jedno kouzlo, které je naučil Lupin. Bylo to kouzlo proti všemu zlému. Dalo se použít na cokoli. Řekl to ostatním a ti souhlasili.
Harry se na něj ale podíval nervozním pohledem. ,,Ty si myslíš, že tak primitivní kouzlo zdolá nejmocnějšího čaroděje na světě??"
Ron pokrčil rameny. ,,Musíme to zkusit. Je nás tu dost na to, abychom vyvinuli dostatečně silné kouzlo."
A tak se všichni napřáhli, hůlky v každé ruce, levé i pravé, a všichni naráz vykřikli ,,Musculus levator!"
Do pavouka v tu ránu zajelo hned několik zářivě žlutých paprsků, které osvětlily celou místnost.
Pavouk sebou škubl, spadl na zem a začal sebou cukat. Bylo na
něm vidět, že se v něm perou dobré a zlé síly.
-24-
,,Ještě jednou!" zavolala Hermiona.
A tak se znovu ozvalo ,,Musculus levator!"
Znovu se prosvětlila celá místnost. Pavouk sebou začal škubat
ještě víc. Najednou vylítl do vzduchu a rozlítl se přímo k nim.
,,Uhněte!" zavolal Ron. a všichni uskočili.
Pavouk narazil do stěny.
Ještě jednou udělali protizlové kouzlo a vyslali ho na pavouka.
Pavouk sebou tentokráte neházel. Těžce oddychaje se kácel na zem. Ležel tam klidný, až vypadal, že je mrtvý. Pak ho zahalil černý stín a nebylo na něj vidět. Za chvíli ho ale uviděli. Pokoušel se vstát. Moc mu to nešlo. Otočil se na všechny a roztřeseným hlasem povídá. ,,Nemohli byste mi pomoct na nohy? Co se tu stalo? Mám výpadek paměti."
Harry se pořádně zadíval na jeho oči...byly bílé.
Všichni se radovali. Vypravovali pavoukovi co se stalo a ten byl štěstím bez sebe.
Harry pak dostal ten spásný nápad.
Podíval se na Aragoga. ,,Hele, máš ženu a děti?"
Aragog se na něj nechápavě podíval. ,,Ne, nemám. Proč se ptáš?"
Harrymu se na tváři rozlil ůsměv. ,,Fajn, ještě nechoď domů, já bych tě pak rád někomu ukázal."
Aragog byl překvapený a chtěl se ptát dál, když přišel Gandalf.

Harry Potter parody 7

11. července 2012 v 22:40 | Jana |  Vtipné
Harry si pořádně prohlížel její modřinu. ,,Ale Hermiono, to nevypadá jako od dveří. Je to takový kulatý."
Hermiona se nasupila ,,Hele, nechte moji modřinu napokoji." otočila se a odešla.
Odpoledne byl famfrpálový zápas. Samotáři verzus Blbci. Byl tam větší problém, protože Samotáři vyžadovali košťata s kabinkou, do které nejde vidět, aby si zachovali svou image samotáře. A Blbci, ti byli tak blbí, že si košťata zapomněli koupit. Kromě Nevila Imbecila, kterému babička Éowyn koště poslala.
Zápas se stejně nakonec nekonal, i když košťata byla možnost sehnat.
Harry s Ronem a Boromirem šli do společenské místnosti. Bylo v ní nějak živo. Šli se podívat k chumlu lidí. Zaslechli malého
-19-
chlapce. ,,...no a když jsme se s klukama vrátili do pokoje a chtěli jsme si vyzkoušet proměňovací kouzla a nenašli jsme je. Všechny čtyři hůlky zmizely. Byly fuč!"
Harry sebou škubl. Před oči si dal dlaň a počítal.
,,Nééééééééé!" zařval. to je dohromady 15 hůlek.
Hermiona, Harry, Ron, Boromir a teď už i Legolas seděli v rohu společenské místnosti.
,,Co budeme dělat?" zeptal se Harry, celý podrážděný. ,,Asi nám nezbývá nic jiného, než že půjdem, objevíme vchod do zakleté komnaty a zabráníme tomu."
,,Harry," namítla Hermiona, ,,ale kdy? Vůbec nevíš, kdy to chtějí udělat."
Harry se zamyslel. ,,Myslím, že to udělají dneska, protože je úplněk." Koukl kolem dokola na své přátele. ,,Kdo půjde se mnou?"
Všichni dlouho mlčeli.
Jako první se přihlásil Ron. ,,Já s tebou půjdu. Nemám co ztratit." A usmál se na Harryho.
Boromir hned taky souhlasil.
Hermiona se však na Harryho podívala až zuřivě. ,,Harry, zítra začínají zkoušky." povzdechla si ,,Nechte to na jindy."
Harry ale nesouhlasil. ,,Hermiono, dnes je ůplněk, to je optimální. Já jdu dnes."
Hermiona se znovu podívala jako sup. ,,Dobrá, ale se mnou nepočítej," vstala a odešla.
Legolas zakroutil hlavou ,,Harry, všechno mě bolí, byl bych vám jen na odtíž."
S tím Harry musel souhlasit.
Všichni vymýšleli plán a ani s tím neměli moc problémů. Největší z nich byl, že všichni tři dohromady měli jen jednu hůlku. Zato ale mocnou.
Byl už večer a tak vyrazili. Boromir šel na chodbu a začal tam
-20-
dělat příšerný rámus. Na to přiběhl Filch a okamžitě ho odvedl do
řiditelny.
V řiditelně musel Boromir chvíli čekat a tak mezitím vytáhl ze
šuplíku mapu k zakleté komnatě.
Když Gandalf přišel, řekl Boromir, že ten rámus dělal proto, že si zvrtl nohu a chvíli to bolelo. Gandalf ho pustil.
Kluci se sešli u Ufňukané Uršuly. Teď se vydali na cestu. Harry je vedl, Ron šel jako druhej a Boromir jako poslední. To kdyby na ně někdo zaútočil- Boromira je nejméně škoda.
Asi po hodině došli do zakleté komnaty. Stáli u dveří.
Ron zauvažoval. ,,Máme dovnitř vrazit, nebo pomalu vejít?"
Harry chvíli přemýšlel a pak rozhodl, že potichoučku vejdou.
A tak vešli. Slyšeli tři hlasy. Tři známé hlasy, až moc známé. Byl slyšet určitě minimálně jeden klučičí hlas, hlas Froda Malfoye.
Harry málem vyjekl když si to uvědomil.
Další dva nemohli moc dobře rozeznat. Všichni se snažili rozeznat nějaké obrysy. Po chvíli se jim pohled vyjasnil.
Rozeznali tři osoby kolem modrofialového plamene. Zaříkávali nějakou kouzelnou kletbu. Nejmenší z nich stál uprostřed, to byl právě Frodo. Na levé straně měl hubeného chlapce s dlouhými blond vlasy... Byl to Legolas!
Harry a Ron málem spadli na prdel, když ho poznali. Boromirovi to trvalo trochu dýl, ale vyděšený byl stejně jako oba chlapci.
,,To snad není možný!" zašeptal Harry a s otevřenou pusou koukal stále na Legolase. Zavřel oči, aby se uklidnit. Tím pádem začal více vnímat hlasy. Rozeznal Legolasův hlas. Zněl hrozivě, jak zaříkával tím Mordorským zaklínadlem. Poslouchal co říká, ale ta slova zněla tak hrozivě, že je radši přestal vnímat. Zbývali jen tóny, hlasy. Zaposlouchal se a po chvíli ztuhl. Ten třetí, který stál po boku Froda, ten třetí byla Hermiona! Harry okamžitě otevřel oči.
Boromir byl nejblíž a tak do něj strčil. ,,To je přeci Hermiona!"
-21-
Boromir se zaposlouchal a pak zaostřil zrak na třetí postavu. Ano
byla to Hermiona, jejich kamarádka z Pohodáře. Bory strčil do Rona, aby se také podíval.
Jenže Ron se lekl a vyjekl, až si ho všichni tři zaříkávači všimli. Frodo udělal jednoduchý pohyb ruky a z jeho hůlky vyšlehl modrý laser, který všechny spoutal a do pusy jim dal roubíky. Frodo poslal Hermionu, aby zkontrovala, jestli nemají hůlku.
Když k nim přišla, uviděli kluci v jejích očích žluté světýlko.
Harry si ihned uvědomil, kdo všechno má v očích žluté světýlko. Jsou to očarovaní lidé. Harry měl trochu volnou ruku, pevně uchopil hůlku, namířil na Hermionu a zaříkal jedno kouzlo na odčarování.
Hermioně pomalu vymizelo z očí žluté světýlko. Zmateně se podívala na svázané chlapce.
Harry na ni opatrně promluvil. ,,Hermiono, byla si zakletá. Vzýváte temného ducha, musíš dělat, že se nic nestalo. Jdi a řekni, že nemáme žádné hůlky."
Hermiona přikývla a zmatená se vydala zpátky k Frodovi.
,,Žádné hůlky nemají."
Frodo pokýval hlavou na souhlas a otočil se k obří kleci překryté velkým kusem látky.
Ron se udiveně díval a přitom šeptal Boromirovi do ucha. ,,Co by tam asi mohlo být?"
Boromir to ale věděl. ,,Hádej, je to chlupaté, velké, má to osm nohou a hlídá to vchod do Příčné ulice."
Ron na prázdno polkl. ,,Ty...ty myslíš pavouka?"
Boromir jen tiše příkývl.
Frodo sejmul látku z klece. Klec byla v koutě a tak nebylo nic vidět. Až najednou z klece vyšlehl velký pruh lepkavé pavučiny. Frodo se mu jen tak tak vyhnul.
,,Ale, ale můj Aragogu. Snad bys mi něco neudělal? Toho bys moc
-22-
litoval. Za chvíli do tebe vstoupí náš jediný pán. Buď šťastný, že si
vybral tvé tělo a né tělo nějakého jiného pavouka."
Frodo se otočil, až mu zavlál plášť. Hůlkou rozdělal na zemi oheň.
,,Pojďte mí služebníci!" Vyzval Hermionu a Legolase.
Oba přistoupili k ohni. Čekalo se, co se bude dít dál.
Frodo uchopil všech 13 hůlek a rozprostřel je okolo ohně tak, že směřovaly dovnitř ohně. Zvedl svojí hůlku nad sebe a potichu odříkával kletbu.
Pak se otočil na Legolase. ,,Jdi a přiveď pavouka!"
Legolas se otočil a zamířil ke kleci. Na pavouka použil svazovací kouzlo a ve vzduchu ho nesl k Frodovi.
Položil ho k ohni před hůlky.
Frodo se usmál. ,,Teď, mí poddaní, opakujte po mně."
A oni opakovali kletbu.
Jen Hermioně vázl hlas. Otáčela se na Harryho, Rona a Boromira, vůbec nevěděla co dělat.
Po poslední sloce kletby z plamene vyskočil temný stín, který létal komnatou sem a tam. Párkrát zakroužil nad pavoukem a pak do něj vlezl uchem.
Pavouk na chvíli zavřel oči a pak je opět otevřel. Teď už ale nebyly pavoukovy. Byly to oči Saurona Voldemorta!

Harry Potter parody 6

11. července 2012 v 22:39 | Jana |  Vtipné
,, Ahoj Frodo!" řekl přátelsky Boromir.
Frodo se na něj otočil a utrousil. ,,Ty si myslíš, že lumpové mají čas
na to, aby se po chodbách vybavovali s nějakejma debilama? Ne! Takže se ty bezhlavej debile votoč a odpálkuj."
Frodo nasadil výraz svého otce- jsem neporazitelný.
Ron se ale naštval, jak Frodo jednal s Boromirem a tak se napřáhl a ubalil mu jednu pěstí. Legolas rychle chytil Rona a odtáhl ho stranou.
Ron se na něj rozvztekaně podíval. ,,Proč to děláš? Proč mě nenecháš abych ho zmlátil? Okamžitě mě pust!"
Na Legolasovi bylo vidět, že neví co dělat. ,, Ale Rone, on ti za to nestojí... měl bys jen zbytečný problémy."
Ron se zastavil, sklonil hlavu a povzdechl. ,,Ano, maš pravdu, za to mi to nestojí"
Nastal Halloween a všichni se připravovali na strašidelný zážitek, který se měl v Bradavicích stát - Helloweenský večírek. Každý byl štěstím bez sebe.
Kluci seděli společně s Hermionou ve společenské místnosti. Povídali si o všem možném i nemožném.
Legolas náhle posmutněl.
,,Co se stalo?" zeptala se Hermiona
,,Ale, dostal sem od Filche školní trest. Přímo na Helloween." Legolas si povzdychl. ,,To je ale bastard." ulevil si.
Hermiona se na něj podívala se soucitem v očích. ,,Počkej! Zkusim ho přemluvit." A vyletěla z místnosti jako blesk.
Asi za půl hodiny se vrátila s unaveným výrazem.
,,Tak Legolasi, asi na večírek nepůjdeš, ale aspoň nebudeš muset na trest sám. Jdu totiž taky."
Legolas otevřel doširoka oči. ,,Ty ...ty jdeš taky na trest? To snad
ne!"
-16-
,,Ale ano, jdu." Hermiona se sesunula na židli a bylo na ní vidět,
jak jí to mrzí.
Chvíli před oslavou se všichni, kromě Hermiony a Legolase, hezky oblékli a zamířili k hale.
Legolas a Hermiona šli k hájovně, kde bydlel Hagrid.
Na oslavě bylo vechno príma. Hudba, jídlo, pití a program. Všichni si to patřičně užili. Už byly 2 hodiny ráno a nikomu se ještě nechtělo do pokoje. Ale už museli. A tak se zozešli.
Když kluci a všichni Pohodáři přišli do své společenské místnosti uviděli hrůzostrašnou podívanou. Hermiona se skláněla nad něčím tmavě rudým...byl to Legolas.
Harry k nim okamžitě přiběhl. ,,Hermiono, proboha, co se stalo?"
Hermiona skrz slzy procedila. ,,Filch nás poslal do Temného hvozdu. Legolas se mi nějak ztratil a já... když sem ho pak našla... byl celý od krve a v bezvědomí. Nevím co se stalo. Někdo ho asi napadl!!"
Několik chlapců vzalo Legolase a odnesli ho k paní Pomfreyové. Lego byl dost těžký a tak to dalo chlapcům pořádnou fušku.
Ron přiklekl k Hermioně a začal jí utěšovat. ,,Neplač, prosím tě."
Ráno bylo jako každé jiné až na to, že každého bolela hlava a těžko si vzpomínal, co se minulou noc stalo.
Jen Harry, Ron, Boromir a Hermiona to věděli.
Odpoledne za nimi přišel Hagrid. ,,Hele, máte jít na ošetřovnu, Legolas se probudil."
Všichni okamžitě běželi na ošetřovnu zjistit jak Legovi je.
Legolas se na ně usmál. ,,Ahojda, jak se vám všem vede?"
Boromir se k němu vrhl. ,,Nám se vedlo fajn, ale prosím tě, vysvětli nám, co se stalo? Celou dobu jsme o tom přemýšleli.
Povídej!"
-17-
Legolas se posadil a dal se do vypravování. ,,Šel jsem hvozdem,
Hermiona se mi ztratila a tak jsem jí hledal, kde se dalo. Jenže jsem jí nenašel. Už jsem ani nevěděl, kde jsem. Něco mě popadlo
za krk a odtáhlo dolů do jehličí. Nevěděl jsem co dělat a tak jsem kolem sebe kopal a škrábal, ale nic se nedělo."
Harry na něj užasle hleděl. ,,Někdo tě napadl? Opravdu? To bychom měli nahlásit Gandalfovi."
Ron si vyhrnul rukávy a se vztyčenou hlavou vyšel ze dveří. Za chvíli se z chodby, do které vešel, ozvalo. ,,Tak jdeme, ne?
Gandalfovi to nahlásili, a nejenom to, nahlásili to i o těch ztracených hůlkách. Gandalf jen vrtěl hlavou a nevěřil vlastním uším, proto si radši vyndal ze šuplíku uši cizí (radší nechci vědět čí byly) a kluci mu to museli znovu říct.
,,Takže nám v Bradavicích někdo krade hůlky? A kdo mohl napadnout Legolase? Byl to tentýž člověk?"
,,Pane profesore," ozval se Harry, ,,my si myslíme, že chce někdo vyvolat zlého ducha."
Hermiona na to vyhrkla. ,,Potřebovali bychom vědět, zda je tu na hradě nějaká tajemná komata, kde by se to dalo uskutečnit." hermiona se tvářila velmi naléhavě.
Gandalf se zamyslel. ,,No, tajemných komnat je tu hned několik. Ale většina je zakletá tak, že se do ní nikdo nedostane. Dostat se můžou jen do dvou. A mapy k nim mám jenom já- mám je zde ve stolku hezky zamčené." Gandalf poklepal na svůj psací stůl. ,,Nebojte se," uklidňoval je. ,,Bradavicím nehrozilo nic 50 let, nevím, proč by teď mělo." Tímto završil tento rozhovor.
Večer v zakleté komnatě:
,,Ó pane, měli jsme s pomocníkem nehodu. Aragog nám utekl, už jsme ho nemohli najít. Ale mám pro vás také dobrá zvrávy. Gandalf je přesvědčen, že cesty k tajemným komnatám zná jen on.
Věří, že se nic nemůže stát!"
-18-
,,Dobrá, dobrá. A kde je ten Středozemák?"
,,Měl menší nehodu. Leží na pokoji a dostává se z toho.
,,Chci toho pavouka, sežeň mi ho, kde chceš!"
,,Ano pane, ano."
,,Dnes máme obranu proti černé magii. Jupí. Už se těšim," jásá Ron.
Přibíhá k němu Hermiona. ,,Slyšeli jste to? Zmizely hůlky. Zase zmizely hůlky,"říkala celá udýchaná. ,,5 hůlek. Zmizely včera při oslavě. A Frodo Malfoy na oslavě nebyl. Zvrkl si nohu a prý ležel v posteli. Myslím, že v těch hůlkách má prstíky." Hermiona vítězoslavně zdvihla hlavu.
Ron se na ní podíval. ,,Hermiono, ty seš vážně praštěná."
,,Jak si to poznal? Já se dnes ráno praštila o dveře...bolelo to. Jak si to poznal??"
Ron se usmál a povídá. ,,No, přece podle tý modřiny." Ron, ačkoli neměl proč, zčervenal.
,,Jů, to už je to vidět? Já myslela, že to trvá aspoň dva dny." Hermiona polekaně hledala v kapse zrcátko.

Harry Potter parody 5

11. července 2012 v 12:00 | Jana |  Vtipné
,,Dobrý den! Prosím omluvte nás, Boromirovi se ztratila hůlka a my mu ji pomáhali hledat."
,,Ale, ale," povídá učitel Snape, ,,tak vy jste všichni tři pomáhali hledat panu Boromirovi jeho ztracenou hůlku. A není to náhodou tak, že jste si řekli, že vás lektvary bude učit nějaký ňouma, který bude jen rád, že jste mu přišli na hodinu?
Protože to byl špatný úsudek pánové. Já nejsem žádný ňouma! Já jsem schopný vás nechat vyloučit. Dejte si na mě bacha!
Ubírám Pohodáři 20 bodů... za každého!" tím domluvil Snape.
,,Za každého?" opakoval Harry a v očích měl nevěřícný výraz. ,,To snad nemyslíte vážně?!"
,,Mohu vás ujistit, že to myslím úplně vážně. Odčítám 20 bodů za každého a ještě 10 za vaší drzost. Nebo si myslíte, že salvný Harry Potter a jeho kamarádi jsou nedotknutelní?
Omyl!" Snape se posadil a zapsal pozdní příchody. ,,Teď si laskavě všichni posaďte. A vy pane Weasley zavřete pusu!"
Když si Harry sedal, uviděl Froda.
Koukal přímo na něj a poškleboval se.
,,To snad nemyslí vážně?" pomyslel si Harry a naznačil Legolasovi, aby se podíval tím směrem.
,,To snad není možné!" Legoas zíral na Froda. ,,On se nám šklebí!
-12-
,,Co se to s ním stalo?"
Ron otevřel pusu. ,,Tak on se nám směje?"
,,Ticho pane Weasley, nebo snad máte něco, co byste nám chtěl
říct?" Snape byl už dost nasranej.
,,Ne pane, omlouvám se."
Snape si srovnal plášť jednoduchým pohybem a povídá. ,,No, pane Weasley, když už jste na sebe tak hezky upozornil, tak vám musím říci, že vám nedovolím sedět vedle pana Boromira. Sedněte si vedle Froda Malfoye."
Snape se usmíval skřiveným úsměvem. Ron se zvedl a přešel k první lavici. Malfoy se od něj odsunul, jako by se ho štítil.
,,No a když už jste tady v první lavici, pojďte rovnou k tabuli."
Ron ač nerad se zvedl a šel k tabuli. Měl dělat lektvar na zvýšení potence, ale nevyšlo to. Kocour, který se lektvaru napil, se proměnil do krabicového mléka.
Pohodář v ten den přišel o 100 bodů.
Na obědě pak chlapci Snapea pořádně drbali... Debil, kretén, úchyl, imbecil... To vše a ještě víc na jeho hlavu.
Po chvíli si k nim přisedla Hermiona.
,,Slyšeli jste, co se dnes stalo? Dva žáci ze Samotáře ztratili své hůlky."
,,Cože?" vyhrkl Boromir. ,,Mě se dnes taky ztratila hůlka."
,,To nemůže být náhoda." řekl Ron a tvářil se jak detektiv.
,,Myslíte, že je někdo krade?" zeptal se Harry.
Hermiona nasadila výraz 'Ty jsi,ale blbeček' a vysětluje.
,,Ty si jako myslíš, že se jen tak v jeden den ztratí 3 hůlky? Ani náhodou. Jistě, že je někdo vzal. Ale kdo a proč?"
Hermiona kroutila hlavou sem a tam a zase tam a sem. Kdyby tohle udělal Boromir určitě by mu hlava znova upadla.
,,No, je to záhada, ale teď už musíme přestat dumat, čeká nás
hodina přeměňování."
-13-
S těmi slovy se Legolas zvedl a zamířil k hlavním dveřím Vlhké
síně a ostatní šli za nim.
Cestou si všichni v tašce vyhrabali věci, které budou potřebovat.
Harry si ale všiml něčeho divného. Ronův obličej měl divný výraz.
,,Rone, nestalo se ti nic? Je ti špatně? Mluv!"
Ron se na Harryho podíval zoufalým pohledem. ,, Harry někdo mi vzal hůlku."
Večer se chlapci dali do učení. Záhada s ukradenými hůlkami jim ale nešla z hlavy. Seděli ve společenské místnosti a právě hledali pro profesora Lupina něco o tajemném vyvolávání mrtvých a zlých duchů, když to tam Legolas spatřil.
,,Hele, kluci mrkněte sem!"
Harry mrknul, Boromir mrknul, Ron také mrknul.
,,Ale takhle sem to nemyslel." povídá Legolas. ,,Poslouchejte! K vyvolání zlého ducha je zapotřebí zakletá komnata, 13 kouzelných hůlek pro vyvolatele, 2 pro jeho spoluvolatele, jeden velký pavouk a prdící záchodové prkýnko."
Boromir se polekal. ,,Jediné prdící záchodové prkýnko mám já!!"
Všichni čtyři rychle vyběhli do pokoje a pak do koupelny, ale Boromirovo záchodové prkýnko tam nebylo.
O půlnoci v zakleté komnatě:
,,Už přišli na to, co je potřeba, ó můj pane."
,,Jen se neboj, než aby přišli na to, kdo jsem a koho chci vyvolat, radši bych je zabil. Problém je, kde sehnat velkého pavouka. Ochotného velkého pavouka."
,,Pane, já bych o jednom pavoukovi věděl. Za Mlžnými horami žije Aragog, velký pavouk. Když mu nalžeme, že pro něj máme pavoučici, půjde s námi."
,,Dobře, až bude čas, jdi ho přemluvit, třeba o Helloween."
,,Ano pane, ale co když mě sní? Co když mi něco udělá?"
-14-
,,To už je tvoje starost. Teď jdi, ať nikdo nezjistí, že jsi pryč z postele.
Druhého dne po snídani byla Obrana proti černé magii.
Chlapci úplně zapomněli včera dodělat ten domácí úkol. Vynechali tedy snídani a šli si ho udělat teď. Narychlo to naškrábali, ale měli tam toho dostačující dostatek.
Šli na hodinu. Lupin, jediný sympatický profesor s dlouhými světlými vlasy, šedýma očima a s vyčouhlou postavou, měl dnes docela zajímavou hodinu. Navazovala na domácí úkol.
,,Jak zabránit zmrtvýchvstání zlého ducha? Tak za prvé! Musíme zbavit vyvolávače hůlek. Hůlky pro něj totiž hrají nesmírně důležitou roli. No a pak ho musíme vylákat z komnaty ve které vyvolávý a nakonec na něm prožít kouzlo, které ho zbaví moci a on upadne do bezvědomí... Ano Harry?"
Harry pustil ruku, která před chvílí byla ve vzduchu. ,, Pane učiteli, jak zní to kozlo?"
,,No, Harry je to těžké kouzlo a je na něj potřeba hodně tvé energie. Zní: PŘESPALICIKLADIVEM."
Harry si to zapsal na papír a pak celou hodinu pozorně poslouchal.
Po hodině se kluci sešli.
,,Myslíte, že je na hradě zakletá komnata?" zeptal se Harry.
,, Já bych řekl, ne. Za prvé by tenhle 'hrad' zaklínání nepřežil a za druhé bychom o tom věděli, né? poznamenal Ron.
Legolas zauvažoval, ,,Já jsem četl dějiny Bradaivc, ale nic sem tam nepostřehl."
Na to pohotově zareagovala Hermiona. ,, Já je taky četla a musim říct, že Bradavice mají hned několik zakletých komnat."
Poté se otočila na Legolase. ,,Asi si četl starší vydání."
,,Asi" podotkl Legolas.
Šli do společenské místnostni, když potkali Froda.
-15-


Harry Potter Parody 4

10. července 2012 v 12:00 | Jana |  Vtipné
,,No jo, slavný Harry Potter. Z tebe si nikdo legraci nedělá, viď?" Hermiona zuřila. Vyběhla z kupé, zakopla a rozbila si držku.
,,Hermiono, nestalo se ti nic? Jsi v pořádku?" zeptal se Legolas a běžel k Hermioně.
,,No, konečně gentleman! Nestalo, vážně nic. Ta krev co ze mě teče, to vůbec nic není a to maso, co ze mě visí, to je taky v pohodě!"
Hermiona byla vzteky zelená a od krve červená, takže vypadala jako louka s kytičkama. Nasupeně vstala, lehla si vedle Boromira a pronesla. ,,Teď si schrupnu, vyřiďte paní Pomfreyové, ať mě dá taky do pořádku." A usnula jak dřevo.
Potom bylo v kupé dlouho ticho, ale Ron už to pak nevydržel a začal se řechtat a s ním i Legolas a Harry.
Bylo pozdě večer, když už vlak zastavoval. Všichni, kromě Boromira a Hermiony vylezli z vlaku a prohlíželi si svojí novou školu. Prohlídli si jí z venčí- exteriér připomínal polorozbořený hrad, a pak i zevnitř, kde bylo vlhko, mokro a plíseň, a pak bylo slavnostní zařazování do čtyř kolejí. Jmenovali se: Blbec, Lump, Pohodář a Samotář.
Nejvíc lidí bylo v Blbcovi, pak Lumpovi, pak v Pohodáři. Samotář je největší kolej. Každý tam má vlastní pokoj.
Do kolejí zařazoval žáky kouzelný prsten.
Všichni už byli ve Vlhké síni. Hermiona s Boromirem už tu byli také.
Boromir měl divný pocit v krku, ale nemohl přijít na to proč.
-9-
Slavnostní zařazování začalo. Jako první měla jít Hermiona.
Prsten dlouho uvažoval kam jí zařadit, až se nakonec rozhodl pro
Pohodáře.
Poté šel na řadu Nevil Imbecil. Prsten ho zařadil do Blbce. Poté šlo ještě asi 30 žáků a ke konci Harry a toho zařadil Prsten do Pohodáře. Všichni byli zařazeni a spokojeni. Dokonce i Hermiona, která je věčně naštvaná.
A byla večeře. Harry si rozhodně nemohl stěžovat. Bylo tu všchno co měl rád: utopení mořští koníci, smažené ropuchy s leknínovou oblohou, ale i salát z čápů. Moc si pochutnal a nebyl sám. Ron toho do sebe nacpal!
Pak byli odvedeni na pokoje.
,,No, pokoj není špatný," pronesl Legolas.
,,Jo, až na to, že bychom nemuseli mít prosklené zdi. Koukněte se na toho debila spolubydlícího. To je ale hnusák a tričko má od čokolády." řekl Ron
Legolas, Harry a Boromir se začali smát.
,,Rone, to není sklo, to je zrcadlo," řekl mu v záchvatu smíchu Harry.
Ron zrozpačitěl. ,,Aha.. Tak to jo, ale musíte uznat, že ten prasák je jinak docela pohlednej."
Ozvala se další vlna smíchu.
Kluci vybalili záchodová prkýnka. Harry se málem sesypal smíchy, když spatřil, že Boromir vytáhl prkýnko, které dělá prdivé zvuky.
Boromir se začervenal a poznamenal. ,,..no,co? Přišel jsem poslední."
Chlapci si šli lehnout a každý pak ještě dlouho do noci přemýšlel, co bude zítra.
-10-
Ráno, když se chlapci probudili, zjistili, že jim chybí Frodo.
,,Kdy jsme ho naposledyviděli?" zeptal se Legolas. ,,Myslím, že to
bylo předtím, než Boromirovi ulítla hlava."
Harry zakroutil hlavou. ,, To je divné, dnes se po něm podíváme,
nemohl se jen tak vypařit!"
,,Určitě ho zařadili do samotáře. Když s námi jel, neřekl ani jedno slovo, kromě svého jména." řekl Ron.
A tak se po snídani vypravili hledat Froda. Ptali se na něj samotářů i blbců. Tam nikde nebyl. Zbývali už jen lumpové.
,,Myslíte, že to byl lotr?" ptal se Ron.
,,Nevím, ale brzy to zjistíme." podotkl Legolas.
Šli za prefektem Lupmovské koleje.
,,Ehm, ehm.." snažil se Ron upoutat jeho pozornost. ,,Prosím vás, můžu se vás na něco zeptat?"
,,Už ses zeptal mladej, tak odpal!" ulevil si prefekt.
Legolas, který byl podstatně vyšší než Ron, si před Rona stoupl a povídá.,,Hledáme Froda, je to prvák."
Prefekt silně nasupený se zahleděl do seznamu, který právě držel v rukou.,,Frodo..Frodo.. Ano, Frodo Malfoy tu je. A teď už mě neotravujte!"
,,Takže je to opravdu lotr." uvažoval Harry cestou do pokoje. ,,Stejně mi ale nesedí, proč zmizel."
Zašli do pokoje a připravovali věci, které budou potřebovat první hodinu.
,,Zmizela mi hůlka!" Boromir vyházel na podlahu celý obsah svého báglu a přehraboval se v něm.
,,T..to snad není možný, prostě zmizela!! Co teď? Jak to jen vyvětlím?"
,,Jen klid Bory, někde jí určitě najdeme." Legolas se ho snažil uklidnit zatímco se koukal do všech skříní a do koupelny.
-11-
Všichni hledali, ale nenašli jí.
,,Páni, máme průser. Je 15 minut po začátku hodiny!!" Harry
popadl učení a pádil za schodů a všichni hoši za nim.
,,A co že máme první hodinu?" zeptal se Boromir, kterému záleželo
na tom, aby se učitel neptal po jeho hůlce.
,,Máme lektvary." dostal ze sebe udýchaný Ron. ,,Hele, už jsme tady!" stačil ještě podotknout, než Harry sáhl na kliku a otevřel dveře.
U tabule stál hubený až vychrtlý muž s černými, mastnými vlasy, s černýma očima a s ústy staženými do úzké čárky.

Harry Potter Parody 3

9. července 2012 v 12:00 | Jana |  Vtipné
Odula se usmála, pohladila ho tou chlupatou nohou po vlasech a zašeptala.,,Díky."
Harry se usmál a šel do Příčné ulice.
Bylo tam plno lidí. Jen tak tak si prorazil cestu do banky U Elrondových synů, kde měl své peníze. Vybral opravdu hodně peněz, protože ho něco napadlo.
Nakoupil všechny potřebné věci. Jen s tím záchodovým prkýnkem měl problémy. Už tam měli jen tři, s hřebíkama, s prdícími zvuky nebo s obrázky vláčků. Rozhodl se pro vláčky, ale radost z toho neměl.
Když šel zase zpátky domů, stavil se za Odulou. ,,Odulo, tady máš nějaké peníze. Večer vylez před dveře a o kus dál je bordel, kup si tam nějakýho hezouna, než ti seženu někoho extra pro tebe."
Odula byla šťastná, ještě jednou poděkovala a Harry šel.
Doma vrátil tetě Petůnii zbylé peníze- 119Kč (korunu platil za autobus) a šel spát. Zítra ráno přece jede do Bradavic!
Harry se probudil do krásného rána. Svítilo sluníčko, zpívali ptáčkové, všechno bylo fajn. Dokud neuslyšel ono známé říhnutí.
Věděl, že Dudley čeká za dveřmi, aby ho mohl zmlátit.
Harry se oblékl a vylezl oknem ven. Vešel do kuchyně, kde dostal psí suchary, klekl si na čtyři a začal poslušně jíst jako správný pejsek. Teta Petůnie požadovala, aby ještě jako správný pejsek poděkoval. A tak Harry dojedl, hezky třikrát zaštěkal.
Dudley přišel až za půl hodiny a když viděl, že je Harry v kuchyni, rozeřval se. Všechno vyslepičil Petůnii a ta trvala na tom, aby šel Harry zpátky do pokoje a vylezl dveřmi, aby ho mohl Dudley hezky zmlátit.
Když Dudley Harryho zmlátil jeli na nádraží.
-6-
Jak se ale dostat na to správné nástupiště? Dlouho přemýšlet
nemohl, aby mu vlak neujel. A tak se rozhodl znovu otravovat Faramira.
Ten mu řekl, že mezi prvním a druhým nástupištěm je odpadkový koš. Do koše měl strčit zavazadla a on že má projít zdí za košem.
Harry duvěřoval Faramirovi a tak udělal co mu Faramir řekl.
Objevil se na úplně jiném nádraží. Stál tam jen jeden vlak. Byl zářivě žlutý a měl na sobě oranžové tečky. Bylo to dost komické.
Harry nastoupil do toho komického vlaku s číslem 76 986 245 a odjel.
Dlouho hledal kupé, kam by se mohl usadit. Až jedno našel. Seděli tam čtyři chlapci a jedno děvče.
,,Ahoj, můžu si k vám přisednout?"Zeptal se Harry.
,,Jasně," vykřikl jeden chlapec s rudými vlasy, trochu křivým nosem a pomněnkovýma očima a posunul se, aby si Harry mohl sednout vedle něj.
,,Jsem Harry." představil se.
,,Já jsem Ron" řekl zrzavec ,,a tohle je Frodo, Boromir, Legolas a tady slečna je Hermiona." Přitom postupně ukazoval na všechny v kupé.
,,Těší mě." řekl Harry. A prohlédl si je.
Frodo byl takový hodně zamračený, možná to bylo také tím, že byl z kupé nejmenší. Měl krátké tmavě hnědé vlasy a modré oči.
Boromir byl úplně normální. Krátké vlasy, barvou mezi světle hnědou a blond, oči hnědé.
Legolas byl sympatický, hodně vysoký kluk s dlouhými blond vlasy, světle modrýma očima a špičatýma ušima.
Hermoina byla o málo větší než Frodo, měla světle hnědé rozcuchané vlasy a modré oči. Vypadala docela chytře.
,,Vím hodně o Středozemi a jejích dějinách," řekl tan sympatický blonďák,,,nejsi náhodou ten Harry, který přemohl Saurona
-7-
Voldemorta?"
Harry zrozpačitěl. ,,Ano, to jsem já, nebo to aspoň všichni říkají."
Boromir přešel k oknu a vyklonil hlavu. ,,Dneska je opravdu pěkně."
Když v tom všichni v kupé uslyšeli- PRASK, LUP- a Boromirova hlava byla v čudu. Projeli totiž kolem sloupu.
Ron zatáhl za rychlou brzdu.
,,Honem musíme tu hlavu najít!" křičí Hermiona a cpe se z kupé.
Všichni vylezli z vlaku a hledají hlavu.
Mezitím u hlavy sedí dvě zrzavé veverky.
,,Podívej, je mrtvý," povídá ta první.
,,Není mrtvý, jen odpočívá," povídá ta druhá.
,,Jak může odpočívat, když nemá tělo? Ty by si taky jen ležela, kdyby si ztratila tělo? Říkám ti, že je mrtvý!" povídá ta první.
V tu chvíli přiběhla Hermiona s ostatními v patách. ,,Ach, Boromire, tys nám dal, všude jsme tě hledali."
,,Vidíš, je živý, jinak by ho přeci neoslovovala," povídá ta druhá veverka a pak obě utekly.
Hermiona popadla Boromirovu hlavu a zamířila k vlaku.
,,Hermiono," oslovil jí Legolas, ,,Boromirovi by se asi moc nelíbilo, kdybys mu strkala prsty do krku."
,,Dobrá, dobrá," řekla teď již nervní Hermiona a přendala ruku na jiné místo.
Když přišli do kupé, uvědomili si, že nemají ani ponětí, jak ho dají dohromady.
,,Prostě budeme muset počkat, až přijedem do Bradavic. Tam ho snad dají dohromady," řekla Hermiona, sedla si, otevřela knížku ''Jak žijí pudlové aneb zasmějme se od srdce" a začala si číst. Vlak se pomalu rozjel. Usedli i všichni okolo a za chvíli už v kupé vládla pohoda. Když se najednou ozvala rána!
Hermiona třískla knihou. ,,To je hrůza, co tam o nás pudlech
-8-
píšou. No a co, že si jídlo vaříme sami. Na tom přeci není nic
vtipného!"
,,Ale Hermiono," uklidňoval jí Harry. ,,Ber to s rezervou. Kašli na ně. Vždyť přece nebudeš naštvaná jen proto, že někdo vydal veselou knížku. Z něčeho se ta sranda udělat musí."

Nothing important

9. července 2012 v 11:59 | Markéta |  Poezie
Anglická básnička. Kdysi to bylo téma týdne. A co znamená to slovo? To už si snad najdete sami.

Floksi - nosi - nihili - pili - fikejšn - Floccinaucinihilipilification

Floccinaucinihilipilification
i am waiting for the bus in bus station.
Floccinaucinihilipilification
i am running out of my patience.

Floccinaucinihilipilification
this word really doesn't need translation.
Everybody knows what this word means
oh, i forgot, there are sixteen's.
They don't really know
for them it is a blow
that Floccinaucinihilipilification
really has the translation.

Floccinaucinihilipilification
"What does is mean?" asked my adult sister.
Oh my... you need transportation,
i told her that this is tongue twister.

Floccinaucinihilipilification
it's not a word for mental retardation.

That is all what i want to tell you
there are maybe mistakes.
Because of this word i got flu
and i got headache.


Posel

9. července 2012 v 11:49 | Markéta

(nezařazeno do rubriky)

Stál na ulici s kytarou a drnkal nějakou melodii. Jeho oděv byl prostý a nenápadný, ale i tak ochránil jeho tělo před studeným větrem a deštěm. Bílé prořídlé vlasy mu zakrýval klobouk, starší křehké tělo chránil před zimou černý kabát s velkými knoflíky a vázáním v pase, a nohy, které už prošly snad celý svět, pokrývala tenká látka manšestrových kalhot. Stál tam sám, hrál svou melodii a občas si podupával svými černými botami, které už dávno ztratily svůj lesk.
Déšť zesílil, ale muž se neutíkal schovat po stříšku pekařství, které stálo jen kousek od něj. Stál tam, hrál pomalou melodii a usmíval se.
"Proč tu stojíte na dešti a nejdete se schovat?" zeptala se ho mladá žena, která šla kolem něj. Muž na chvilku přestal hrát a zadíval se ženě do očí.
"Mám rád déšť. Nejdu se schovat, protože si chci užít jeho krásu."
"Krásu? Déšť je mokrý, studený a není vůbec krásný!" namítla žena. Muž jí daroval svůj úsměv a řekl: "Když je krásný sluneční den, lidé se mračí, když chtějí pozorovat slunce. Musí si zastínit oči a teprve potom se mohou těšit jeho krásou. Déšť jde pozorovat bez mračení se a stínění očí." Muž se dal opět do hraní. Žena chvilku přemýšlela a potom se usmála. Sklapla deštník, roztáhla ruce a zatočila se. "Máte pravdu. Déšť je krásný," řekla žena a s úsměvem na rtech odešla.
Muž přestal hrát a dal se do kroku. Zanedlouho došel k jedné kavárně. Vešel dovnitř a sedl si k pultíku u obsluhy.
"Co to bude?" zeptala se ho servírka. Nepozdravila ho, neusmála se na něj.
"Vaše problémy," odpověděl muž a upřímně se na ní podíval.
"Co prosím?" zeptala se zaskočeně ona.
"Vidím na vás, že vás něco trápí. Nejlepší je, se o problémy podělit s někým jiným." Servírka chvilku váhala, ale nakonec neznámému řekla, že její muž neví, kolik jí je let a jak dlouho jsou spolu.
"Dnes mám narozeniny. Popřál mi, ale neví, kolik mi je let," řekla ztrápeně.
"Ideální manžel je muž, který si pamatuje datum narození své ženy, ale nikdy pořádně neví, kolik je jí let," řekl muž a věnoval ženě úsměv. Potom vytáhl z kapsy svého kabátu papírek a tužku. Začal psát. Beze slova se zvednul od pultíku a šel ke dveřím, které se za ním tiše zacvakly. Servírka zvedla papírek z pultíku a přečetla si ho. Potěšeně se usmála. Na papírku bylo napsané krátké přání k narozeninám ve verších.
Muž přešel silnici a zamířil do parku, kde si stoupl ke kraji uličky a začal hrát pomalou melodii.


"When you feel you're alone
Cut off from this cruel world
Your instincts telling you to run
Listen to your heart
Those angel voices
They'll sing to you
They'll be your guide back home"


Kolem šla žena s deštníkem, kterou potkal u pekařství. Usmála se na něj a šla k němu blíž.
"Promiňte… ale kdo vlastně jste?" zeptala se opatrně. Muž přerušil melodii a podíval se na ženu.
"Já jsem posel," odpověděl prostě.
"Posel? Posel čeho?" zeptala se žena trochu zmateně. Muž na tuto otázku neodpověděl. Vzal si svou kytaru a dal se do kroku. Zmizel ženě z dohledu s melodií, kterou si bude pamatovat celý život.

Záchodové drama

8. července 2012 v 22:54 | Markéta |  Drabble
Rychle utíkám k tmavě hnědým dveřím. Už je to tady! Já to věděla, věděla jsem, že to přijde, ale stejně jsem nepřestala. Vždycky si říkám, že už se nebudu dál cpát, když pocítím, že už jsem plná, ale ono to bylo tak dobrý! Konečně jsem u dveří, beru za kliku. Zamčeno! "Ségra, dělej!" křiknu skrz dveře. Dveře se otevřely, sestru jsem vystrkala ze dveří a zamkla za sebou. Rychlostí blesku jsem stáhla kalhoty. Chvilku jsem se svíjela v bolestech břicha, ale potom mi bylo dobře. Otevřela jsem držák na toaleťák. Nic!
"Zabiju tě!" zakřičela jsem. Odpovědí mi byl sestřin smích.

Květiny pro Caru

8. července 2012 v 22:45
Další na téma Legend of the Seeker.


Richard natrhal luční kvítí na nedaleké louce. Potom šel pomalu zpět ke svým přátelům do lesa a lehce se usmíval. "Proč se tak usmíváš?" zeptala se ho Cara.
Richard jí podal květiny a řekl: "Všechno nejlepší k narozeninám, Caro."
Cara se na květiny podívala a obrátila oči v sloup. "Kahlan ti uvařila tvou oblíbenou polévku. Já ti věnuji svůj kapesník, aby sis mohla čistit svůj Agiel," řekl Zeddicus.
"Jak jste se dozvěděli, že mám…"
"Jsem přece Hledač pravdy," skočil Caře do řeči Richard.
"Jasně… Tak příště chci oslavit svoje narozeniny jako Mord'Sitha."
"Jak Mord'Sithy slaví narozeniny?" zeptala se Kahlan.
"Neslaví."

Odměna

8. července 2012 v 22:43 | Markéta |  Drabble
Tenhle drabble je na téma Legend of the Seeker nebo knižní série Sword of truth. :)


Kahlan se líně protáhla a probudila Richarda. Oba leželi na spadaném listí u ohniště obklopeni snad nekonečnou zelení. Richard se na Kahlan usmál a vstal. Kahlan se moc vstávat nechtělo.

"Richarde, myslím, že si po tom všem, cos vykonal ve jménu dobra, zasloužíš odměnu. Myslíš si to taky?" zeptala se tiše Kahlan a sledovala jeho vlnící se svaly.
"Co tím myslíš? Odměnou mi bude klid a mír, až zabiju Darkena Rahla," odpověděl jí. Kahlan si začala rozvazovat šněrovačku svého hávu. "Kahlan, sama dobře víš, že tohle nemůžeme. Neovládla bys svou sílu!"

"S tímhle můžeme," řekla a vyndala z batohu Rada'han.

Vliv reklamy

8. července 2012 v 22:38 | Jana |  Drabble
Také jste si někdy zpívali texty z reklamy? Smějící se Nejlépe z těch, které nesnášíte a drásají vám uši? Já tedy rozhodně ano.
Jednou jsem přebalovala několikaměsíční dítě s bohatou nadílkou. Vedle hrála televize. Pusa mi sama začala pobrukovat a já si zpívala "Mňam mňam Bobík".
Pak jsem zbystřila. Mezi dveřmi stál můj muž se zděšeným výrazem, když mě viděl nad podělanou plínou, zpívat si tuhle písničku ...

Ruská ruleta

8. července 2012 v 22:31 | Markéta |  Drabble
Roztřesenýma rukama uchopím pistoli. Je těžká. Táhne mou ruku zpět k desce stolu. Překonávám tíhu zbraně a pozvedávám ji. Se strachem ji prohlížím. Pomalu ji zvedám výš, až je v úrovni mé hlavy. Třesou se mi ruce, mám zrychlený a přerušovaný dech, polévá mě horko a studený pot, mám mžitky před očima. Vím, že to musím udělat. V téhle hře je jen jeden vítěz.
Pevně svírám rukojeť a přikládám hlaveň ke spánku. V duchu odříkávám modlitbu. Strach mě pomalu sžírá.
Dívám se na soupeře. On se krutě usmívá. Sbírám odvahu a mačkám spoušť.


**Cvak** V tomhle kole jsem vítěz já.

Nepřítel státu

8. července 2012 v 22:29 | Markéta |  Drabble
Představte si následující situaci.
Dvě malé děti, sourozenci, si společně kreslí. Chlapec si vymyslel svůj vlastní stát. Dívence se nápad líbí a přidává se k chlapci. Společně nakreslili obrys státu. Teď už jen zbývá rozdělit si funkce.

A zde drabble:

"Já budu prezident!" zvolal nadšeně chlapec.
"A proč nemůžu být prezidentem, teda prezidentkou, já?" zeptala se dívenka. Chlapec vzal papír a napsal na něj slovo ústava a podal ho dívence. "Protože podle ústavy může být v tomhle státu prezidentem jenom chlap," řekl a přikreslil do obrysu státu velký puntík jako hlavní město. "Tak můžu velet armádě!" zajásala dívenka. Chlapec se zamračil. "Podle ústavy velí armádě prezident." Dívenka se málem rozplakala. "Tak co můžu být?" zeptala se se slzami na krajíčku.
"Jdi si radši hrát s panenkama. Tohle je můj stát, já jsem prezident a já rozhoduju. Ty jsi nepřítel státu."

Harry Potter Parody 2

8. července 2012 v 22:23 | Jana |  Vtipné
,,Ano, moment," ozvalo se z telefonu, ,,tak tedy, když nám řeknete
jméno dáme vám půjčku. A ty věci, které jsou na seznamu koupíte v Příčné ulici. To musíte za bordel U černých slepic. Jsou tam takové zelené, plesnivé dveře a do nich vlezete. A už jste tam. To jméno prosím..."
,,Harry Potter" odpověděl.
,,Harry Potter? Vy jste ten Harry Potter co přemohl Saurona Voldamorta? Páni! To jste fakt...ehm..v obálce byste měl mít klíček
k trezoru 666. Ten je váš a máte tam dostatek peněz."
,,Fakt?" žasl Harry. ,,Já mám peníze?" Harry byl radostí bez sebe. Ale nezapomněl poděkovat. Zavěsil a šel hledat ten bordel.
,,Jů, tady je to!" Harry zíral s dokořán otevřenýma očima i pusou na plakát s nahou ženou. I když se mu nechtělo, šel pryč až došel k těm plesnivým dveřím.,,Pfujtajbl!" zhrozil se Harry když si uvědomil, že se bude muset dotknout kliky. Se skříveným obličejem sáhl po klice a otevřel. Nic neviděl. Jenom tma a tma.
,,Vstoupil jsem do těch správnejch dveří?"
,,Ano." ozvalo se před ním.
,,Hej, kdo jsi?!?" zeptal se Harry.
,,Já? Já jsem Odula. Mega pavouk. Hlídám vchod, aby sem nevkročil žádnej pudla."
,,Pudla? Co je to pudla?" zeptal se Harry.
,,Pudla je ten, co neumí čarovat a ani nechce mít s čarováním nic společného."
,,Aha. A jdu tudy správně do Příčné ulice?"
,,Jasně, že jo, už sem ti to říkala. Ježiši! Ty jsi ale blbej!" řekla pohoršeně Odula.
Harry se nasral, jednu jí ubalil až ulítla a šel dál. Už se před ním objevilo světlo. ,,Jupí!" zaradoval se Harry ,,Asi už tam budůůůů..."
Harry zahučel do ďoury. ,,Kde to jsem? Kde to jsem!? Pomóc!! Pomóc!!!"
-4-
Jak tak křičel, slyšel šouravé kroky.
,,Neřvi ty blbečku, Ježiši, ty si ale blbej! Kdybys mi jednu nevrazil, varovala bych tě, že je tu ďoura pro uskladňování atomového odpadu."
,,Cože? Atomového odpadu?? To si děláš prdel, ne?"
Odula se začala řehtat. ,,Ty blbečku, ty si myslíš, že kdyby tu byl radioaktivní odpad, že bych sem za tebou lezla? Ježiši, ty jsi ale blbeček. Chytni se mí pavučiny a já tě vytáhnu, ty blbečku."
Harry se chtěl chytit té pavučiny, ale přehmátl se a chňapl Odulu za
prdel.
,,Jó, tak ty si chceš hrát? Tak, žes to neřek hned, mohli sme jít hnedka na věc!" Odula začala funět.
,,Né, takhle sem to nemyslel. Já sem se přehmát."
Odula začala vzdychat ještě víc. ,,Už to chápu, tak ty bys chtěl zepředu? To je skvělé!!"
Harry už nevěděl co dál. ,,Ale Odulo, já se chtěl chytit tý pavučiny. Nebylo to s takovýmhle úmyslem."
,,Ach tak, nebylo to s takovýmhle úmyslem, to neva, pojď na to." Najednou si Odula uvědomila, co vlastně Harry řekl. ,,Aha, tys chtěl tu pavučinu..Aha.. No snad sis nemyslel, že bych chtěla s tebou, tady, dyť jsi ještě dítě, vůbec po tobě netoužím. Bééééééé bééééé, já se na to vyseru. Po 250 letech někdo příjde, vzbudí ve mě naději a pak... Béééééé. Prosím tě, chytni se a jedem."
Odule stékaly po tvářích slzy, když vynášela Harryho nahoru. Ve světle si Harry všiml, že Odula je obrovský pavouk. Měla odporné dlouhé, chlupaté nohy a minimálně sto očí. Bylo to dost nechutný ani se nedivil, že je tak dlouho sama.
Pak se s ním loučila. ,,Odpusť mi to, ale já... Sem stále tak sama. Ty vážně nechceš? Ani malou pusinku?? Prosím!"
Harrymu se při té představě udělalo špatně, ale ovládl se. Odula měla v očích zoufalý výraz a tak jí řekl ,, Odulo, pusu ti nedám, ale
-5-
slibuji ti, že prolezu svět křížem krážem, dokud ti někoho
neseženu."


Harry Potter parody

8. července 2012 v 22:23 | Jana |  Vtipné
Žil byl jeden malý chlapec. Na čele měl jizvu a nevěděl proč. Neznal svou minulost, jeho přítomnost byla peklo a své budoucnosti se bál. Bydlel s tetou, která vypadala jako koní ksicht a se strýcem, ten vypadal jako velký nafukovací balón. Oba ho k smrti nenáviděli. Nejraději ho zavírali na záchodě s utrženým splachovadlem a to většinou poté, co tam byl jeho bratránek Dudley.Mimochodem byl věrná kopie svého otce, i když poměkud menší.
Ten záhádný chlapec se jmenoval Harry. Měl rozježené hnědé vlasy, zelené oči a docela ucházející postavu. Rodiče mu zemřeli, když byl ještě malý. Teta a strýc se ho ujali z pouhé povinosti. K snídani dostával psí suchary, k obědu kůrky od chleba a k večeři ropuchy s leknínovou oblohou. Není divu, že Harry život u Dursleyových nenáviděl.
Jednoho večera, když byl Harry zase zavřený na záchodě, zaklepal někdo na dveře. Teta Petůnie šla otevřít. Došla ke dveřím, vzala za kliku a otevřela. V tu chvíli se ozvalo několik zvuků zároveň. Dveře zavrzaly, Petůnie vykřikla nad zjevením, které jí stálo přede dveřmi, zjevení vykřiklo děsem nad Petůnií a Dudley si v obýváku hlasitě říhnul.
Zjevení, připomínající vysokou šedivou věž s dlouhými vousy a vlasy, za dveřmi ještě chvíli vyjeveně zíralo na Petůnii, pak se uklonilo a představilo. ,,Jsem čaroděj Gandalf a jdu s vámi probrat Harryho nástup do Bradavické školy pro mladé kouzelníky."
Petůnie po chvíli zavřela pusu a ustoupila stranou, aby zjevení jménem Gandalf mohlo dovnitř. Gandalf bez váhání vešel, zamířil do obýváku, usadil se vedle Dudleyho a zapálil si dýmku.
Všichni na něj zírali. Až po chvíli se strýc Vernon odhodlal a směle se zeptal.,,Tak vy byste chtěl Harryho odvést do nějaké
-2-
školy?"
,,Ano,přesně tak." pokýval Gandalf hlavou. ,,Nástup je prvního září. Mám s sebou seznam věcí, které si s sebou Harry musí vzít. A když už o něm mluvíme," řekl a otočil se na Dudleyho, ,,musím říct, že jste se o něj opravdu dobře starali."
Vernon nervozně zamrkal. ,,Tohle není Harry. Harry... Harry si musel odskočit."
,,Aha" , pokýval Gandalf opět hlavou.
Vernon dal Petůnii znamení, aby došla pro Harryho. Petůnie odcupitala a za chvíli už se objevila s Harrym v náručí.
Gandalf vstal, popošel k Harrymu a hluboce se uklonil. ,,Tak ty jsi ten chlapec, co přemohl Saurona Voldemorta! Moc mě těší. S tvým strýcem a tetou jsme právě probírali tvůj nástup do Bradavické školy."
Harry ničemu nerozuměl, tak jen zakýval hlavou. Petůnie posadila Harryho do křesla a srdce jí plesalo při představě, že se Harryho zbaví. Tyto pocity měl v ten večer každý z nich. Mluvili dlouho do noci, ale rozhodlo se, že Harry do školy nastoupí.
Ráno dala Petůnie Harrymu prachy a strčila ho před práh, ať si jde nakoupit ty věci do školy. Harry tedy šel.
Teprve teď otevřel seznam, který dostal od Gandalfa a pročítal ho: vlastní záchodové prkýnko, hůlku, kotlík, plášť, Bertíkovi fazolky 1000x jinak... Harry na to zíral s pusou dokořán. Petůnie mu dala 120 Kč. Jak to za těch 120 Kč má zaplatit? Naštěstí Harry dočetl až dolů, kde bylo napsáno: V případě nouze volejte na 732/888 319. Harry vytáhl z kapsy mobil a vytáčel.
,,Haló? Tady Faramir."
Harry nevěděl co říct. Tak to ze sebe prostě rychle vyklopil. ,,Mám si nakoupit věci do školy, ale nemám peníze a ani nevím, kde to koupit."