,,Ano, moment," ozvalo se z telefonu, ,,tak tedy, když nám řeknete
jméno dáme vám půjčku. A ty věci, které jsou na seznamu koupíte v Příčné ulici. To musíte za bordel U černých slepic. Jsou tam takové zelené, plesnivé dveře a do nich vlezete. A už jste tam. To jméno prosím..."
,,Harry Potter" odpověděl.
,,Harry Potter? Vy jste ten Harry Potter co přemohl Saurona Voldamorta? Páni! To jste fakt...ehm..v obálce byste měl mít klíček
k trezoru 666. Ten je váš a máte tam dostatek peněz."
,,Fakt?" žasl Harry. ,,Já mám peníze?" Harry byl radostí bez sebe. Ale nezapomněl poděkovat. Zavěsil a šel hledat ten bordel.
,,Jů, tady je to!" Harry zíral s dokořán otevřenýma očima i pusou na plakát s nahou ženou. I když se mu nechtělo, šel pryč až došel k těm plesnivým dveřím.,,Pfujtajbl!" zhrozil se Harry když si uvědomil, že se bude muset dotknout kliky. Se skříveným obličejem sáhl po klice a otevřel. Nic neviděl. Jenom tma a tma.
,,Vstoupil jsem do těch správnejch dveří?"
,,Ano." ozvalo se před ním.
,,Hej, kdo jsi?!?" zeptal se Harry.
,,Já? Já jsem Odula. Mega pavouk. Hlídám vchod, aby sem nevkročil žádnej pudla."
,,Pudla? Co je to pudla?" zeptal se Harry.
,,Pudla je ten, co neumí čarovat a ani nechce mít s čarováním nic společného."
,,Aha. A jdu tudy správně do Příčné ulice?"
,,Jasně, že jo, už sem ti to říkala. Ježiši! Ty jsi ale blbej!" řekla pohoršeně Odula.
Harry se nasral, jednu jí ubalil až ulítla a šel dál. Už se před ním objevilo světlo. ,,Jupí!" zaradoval se Harry ,,Asi už tam budůůůů..."
Harry zahučel do ďoury. ,,Kde to jsem? Kde to jsem!? Pomóc!! Pomóc!!!"
-4-
Jak tak křičel, slyšel šouravé kroky.
,,Neřvi ty blbečku, Ježiši, ty si ale blbej! Kdybys mi jednu nevrazil, varovala bych tě, že je tu ďoura pro uskladňování atomového odpadu."
,,Cože? Atomového odpadu?? To si děláš prdel, ne?"
Odula se začala řehtat. ,,Ty blbečku, ty si myslíš, že kdyby tu byl radioaktivní odpad, že bych sem za tebou lezla? Ježiši, ty jsi ale blbeček. Chytni se mí pavučiny a já tě vytáhnu, ty blbečku."
Harry se chtěl chytit té pavučiny, ale přehmátl se a chňapl Odulu za
prdel.
,,Jó, tak ty si chceš hrát? Tak, žes to neřek hned, mohli sme jít hnedka na věc!" Odula začala funět.
,,Né, takhle sem to nemyslel. Já sem se přehmát."
Odula začala vzdychat ještě víc. ,,Už to chápu, tak ty bys chtěl zepředu? To je skvělé!!"
Harry už nevěděl co dál. ,,Ale Odulo, já se chtěl chytit tý pavučiny. Nebylo to s takovýmhle úmyslem."
,,Ach tak, nebylo to s takovýmhle úmyslem, to neva, pojď na to." Najednou si Odula uvědomila, co vlastně Harry řekl. ,,Aha, tys chtěl tu pavučinu..Aha.. No snad sis nemyslel, že bych chtěla s tebou, tady, dyť jsi ještě dítě, vůbec po tobě netoužím. Bééééééé bééééé, já se na to vyseru. Po 250 letech někdo příjde, vzbudí ve mě naději a pak... Béééééé. Prosím tě, chytni se a jedem."
Odule stékaly po tvářích slzy, když vynášela Harryho nahoru. Ve světle si Harry všiml, že Odula je obrovský pavouk. Měla odporné dlouhé, chlupaté nohy a minimálně sto očí. Bylo to dost nechutný ani se nedivil, že je tak dlouho sama.
Pak se s ním loučila. ,,Odpusť mi to, ale já... Sem stále tak sama. Ty vážně nechceš? Ani malou pusinku?? Prosím!"
Harrymu se při té představě udělalo špatně, ale ovládl se. Odula měla v očích zoufalý výraz a tak jí řekl ,, Odulo, pusu ti nedám, ale
-5-
slibuji ti, že prolezu svět křížem krážem, dokud ti někoho
neseženu."





