Představte si následující situaci.
Dvě malé děti, sourozenci, si společně kreslí. Chlapec si vymyslel svůj vlastní stát. Dívence se nápad líbí a přidává se k chlapci. Společně nakreslili obrys státu. Teď už jen zbývá rozdělit si funkce.
A zde drabble:
"Já budu prezident!" zvolal nadšeně chlapec.
"A proč nemůžu být prezidentem, teda prezidentkou, já?" zeptala se dívenka. Chlapec vzal papír a napsal na něj slovo ústava a podal ho dívence. "Protože podle ústavy může být v tomhle státu prezidentem jenom chlap," řekl a přikreslil do obrysu státu velký puntík jako hlavní město. "Tak můžu velet armádě!" zajásala dívenka. Chlapec se zamračil. "Podle ústavy velí armádě prezident." Dívenka se málem rozplakala. "Tak co můžu být?" zeptala se se slzami na krajíčku.
"Jdi si radši hrát s panenkama. Tohle je můj stát, já jsem prezident a já rozhoduju. Ty jsi nepřítel státu."
"A proč nemůžu být prezidentem, teda prezidentkou, já?" zeptala se dívenka. Chlapec vzal papír a napsal na něj slovo ústava a podal ho dívence. "Protože podle ústavy může být v tomhle státu prezidentem jenom chlap," řekl a přikreslil do obrysu státu velký puntík jako hlavní město. "Tak můžu velet armádě!" zajásala dívenka. Chlapec se zamračil. "Podle ústavy velí armádě prezident." Dívenka se málem rozplakala. "Tak co můžu být?" zeptala se se slzami na krajíčku.
"Jdi si radši hrát s panenkama. Tohle je můj stát, já jsem prezident a já rozhoduju. Ty jsi nepřítel státu."






:O Hnusná povídka (úžasně sepsaná, ale ta pravda příběhu je hnusná :/ )